Tuto neděli uplyne přesně 108 let od památného prvního výstupu na Mnicha v Prachovských skalách. Kromě zápisu ve vrcholové knížce (přetištěného např. v Montaně 2002) se o tomto výstupu, jakož i o dalším působení prvních členů Lezeckého kroužku Prachov, dochoval nádherný článek Josefa Józy Hendrycha „Z lezeckých tur v Čechách“ otištěný v Alpském věstníku, ročník 1913, který si dovoluji přiložit ve formátu pdf.

Existence tohoto textu není našim historikům neznámá, zmiňuje jej např. Vl. Procházka ml. řečený Chroust ve své obsáhlé stati k 111. výročí českého horolezectví. Nicméně, vzhledem k tomu, že dozajista ne každý oddíl má ve své knihovničce výtisk Alpského věstníku z roku 1913, troufám si domýšlet, že krása podání originálního zůstala mnohým z nás doposud utajena. Necítím se být povolán jakkoli tento text komentovat nebo doplňovat, to by snad příslušelo ctěným kolegům z LKP. Snad jen jedna poznámka k použitým oslovením. Z článku není možná zcela zřejmé, že za podobné kousky hrozily tehdejším lezcům sankce až v podobě vyloučení ze školy (většina z nich studovala na reálném gymnasiu v Jičíně). Snad to je důvodem důsledného užívání iniciálů namísto plných jmen spolulezců, i když skutečná jména lze dnes poměrně snadno dohledat z různých dalších zdrojů, u některých z nich i z názvů věží.

Autory prvovýstupu čekaly po roce 1914 zcela rozdílné osudy. Zatímco Josef Kubín stává se nadlouho ředitelem měšťanských chlapeckých škol, podílí se na rozvoji sportu v Jičíně a věnuje se horolezectví aktivně až do r. 1948, Josefa Hendrycha záhy semílá mlýnek na maso nazývaný 1. světová válka. Přesné datum ani místo úmrtí se mi nepodařilo zjistit, v kartotéce padlých Vojenského ústředního archivu figuruje celkem šest (!) záznamů stejného jména, navíc jeden František Josef Hendrych a ještě několik Josefů Hendrichů.

Jelikož autorské právo trvá 70 let po smrti autora, článek lze podle mého skromného úsudku volně kopírovat a šířit ku osvětě ctěného p. t. čtenářstva.

Martin Mašát, l. p. 2015



Alpský věstník č. 4/1913, ročník XV.
orgán českého odboru Slovinského alpského družstva
J. Hendrych:
Z lezeckých tur v Čechách
  K nesčetným půvabům a krásám našeho "Českého ráje" druží se v poslední době - pěstování domácího alpismu v Prachovských a Hruboskalských "Dolomitech". Myšlenka tato, ovšem v jiné formě, poutala již před námi ojedinělé sportovce, ale jelikož nenašla u nich prohloubení, nedospěla k velkým výsledkům. Vřelejší touha, než s jakou obyčejní turisté pohlížejí na podivné útvary pískovcových skal, byla pohnutkou naší k heslu: "Vzhůru až vrcholům hrdě se vznášejícím nad okolními lesy!" Jejich osamělé věže a stěny již proto nás vábily, že k nim nevedlo zábradlí ani řada stupňů, nýbrž námi objevené a namáhavé cesty, na konec sladkým pocitem vítězství odměněné a pochopitelné jen těm, kteří nepodléhají zbytečné bázni o svou kůži. V druhé řadě vzpomínám na "školní prach", který nutkal nás, abychom volili odlehlé a divoké zátiší, kde jen čistá radost plynula z našich prvních úspěchů i nezdarů. Sportovní mysl hledala potřebu - přemohla začátky a učinila nás průkopníky nového směru.

  Činnost jsme zahájili v Prachovských skalách již r. 1907 u "Mouřenína", a v "Babinci", kdež jsme začali v nižších polohách studiemi postupu nebo vzpírání komínem, učili se užívati lana jako záchrany a pomocného vytahovadla pro slabší členy našeho kroužku. Povaha skalin nutila nás a někdy sváděla zavěšovati lano na vrcholu kolem přirozených výčnělků a spouštěti se . . . až k jedné události, při níž si přední pilotové spálili ruce...
 Z lezeckých tur v Čechách - Alpský věstník 4/1913: J. Hendrych
* pozn.: číslování stran bylo tehdy společné pro celý ročník

---

Stará cesta II, Mnich, Prachov, foto lezec.cz